pondělí 25. srpna 2014

25. 8. 2014

Po týdnu jsem včera večer zalehla do vlastní postele a překvapivě mi to nepřineslo to spokojené zabručení, které klasicky vydávám pokaždé, když mě peřina pohladí po precizně oholených nohou. Namísto pomalého buzení kolem poledne díky hrobovému horskému tichu se probouzím už v osm a hážu zaprášené, promoklé či propocené oblečení do pračky.

"Rozhodně né poslední večeře" - triko od povedené polské partičky KXM Clothing; levandulová sluchátka od Urbanears, která mají to nejlepší už rozhodně za sebou; diář od Moleskine z mé nejoblíbenější Peanuts limitky; šampon a kondicionér od Aussie pro a bit unhappy hair, který funguje i přestože moje vlasy jsou banda tragédů a byly rok rozmazlovány americkou Alternou, co se na cenové škále pohybuje úplně jinde; voňavý peeling, který mě nutí se neustále hladit po tvářích; Sweet lips od Lush, záchranář pro moje suché, často až do krve okousané rty a oblíbená sladká snídaně.

Čas na Horách plynul ve společnosti mých přátel několikanásobně rychleji. Ačkoliv se s Čarokrásnou sama znám jen velmi krátce, stačila hodina, abychom všichni zjistili, že věci do sebe dokonale zapadají. Možná s námi nesdílí lásku k zimě, lyžování, nebo skateboardingu, ale stala se naší oblíbenou součástí. S vidinou toho, že ke koupání díky panujícímu počasí a teplotě ustálené na 15 stupních nedojde, denně přes hodinu snídáme, ve čtyřech spořádáváme v jednom týdnu kilo Nutelly, svačíme hranolky v bufetu u jezera a večeříme hned několikrát za večer.

Naši mužskou čtvrtinu doprovázíme na rozličných přibližovadlech k jezeru a samy připomínajíc jeho harém vyrážíme na túry a výlety. Po několika měsících mi zase vlají vlasy, jak se na čtyřech kolečkách spouštím z místních kopců, na popud kamaráda se přidávám, poprvé za doprovodu bolestivých pádů na půjčeném skejtu skáču do rampy a vlastním tělem vytírám její povrch...

Koncem týdne se k velkému rodinnému stolu přidává další pár z Města. Ke mně a k Čarokrásné se přidává on, držíme se, abychom nabrali díky Čarokrásné jedoucí na kole ještě větší rychlost. Večer se vracíme o něco dřív a samy, a tak se pouštíme do přípravy večeře pro naše přátele. Když začínáme být nervózní, otevírají se dveře a z nich vychází spokojeně on s ostatními v závěsu. ,,Mláďátko, tak rád tě vidím. Jsi strašně šikovná. Skoro mi po tobě bylo smutno." A já nepřestávám přemýšlet, zda to byla ironie, nebo v někom stíhám vyvolat tyhle pocity po necelých dvou hodinách. Mezitím, co všichni mizí dovnitř díky klesajícím teplotám, on mě společně s večeří bere nenápadně ven a nechává ostatním brouka v hlavě. Sedíme vedle sebe na zídce u grilu, mluvíme pomalu a potichu. ,,Podívej se na ty hvězdy. Už si ani nepamatuju, kdy jsem je viděl naposledy." Sedíme tam hodinu, trochu se třepeme chladem a odcházíme, až když se vedle nás objeví náš kamarád, aby vyvrátil obavy a podezření všech uvnitř. Než jdu spát, vzpomínám po několika týdnech na Kamaráda. Je až neuvěřitelné, jak moc jsou stejní. Odjíždí dříve a my zase zůstáváme čtyři.

Sobotní počasí nás překvapilo, a tak jsem ráno vzala do ruky žiletku a místo prádla oblékla plavky. Společně s dívčí polovičkou milého páru jsme se shodly na tom, že odjet bez jediného plavání za celé léto by byl hřích, a tak rychle svlékám mikinu i kalhoty a s rozběhem skáču do osmnáctistupňové vody, ve snaze vzbudit co nejméně pozornosti v čistě mužské společnosti, což se ukazuje jako neproveditelné. Sedáme na surf, pádlujeme do větších hloubek a se smíchem pozorujeme, jak se několik z nich snaží připojit, ale po namočení chodidla se vzdávají a vrací zpět k pevnině. Po hodině po nás Čarokrásná hází ručník a připojuje se k nám nový neznámý. Z konverzace vynechal obě kamarádky - bylo to z jeho strany čistě osobní a já jsem byla uvedena v rozpaky a připravena o řeč.

V neděli jsem naposledy objala milý pár, pro své zděšení a potěšení poobědvala nepřekonatelnou svíčkovou v oblíbené restauraci Romana Vaňka s čtyřmi knedlíky a zanedlouho sedala na vlak jedoucí domů.

Máte mě zpět.
L. M.

4 komentáře:

  1. rozhodně zábavný týden :) skejt a já rozhodně nejsme kámoši :D takže celkem obdiv :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc závidím tu pohodu, jídlo i koupání :) Já bych strašně chtěla zkusit skateboard, hodně mě to láká, tak doufám, že v brzké době potkám někoho, kdo mě na něm alespoň trochu naučí :-D :)

    OdpovědětVymazat
  3. Myslim že sis to náležitě užila. Neni nic krásnějšího než poznávat nové lidi :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jéé, já bych taky vyrazila někam do přírody na hory... ! :) Zatím výletuju po Praze, navštívily mě kamarádky z Moravy, tak jim ukazuji to nejkrásnější z Prahy. Včera jsem zavítala asi po 10 letech na Vyšehrad a nebýt hluku aut a tramvají pod námi, tak si připadám jako na klidné Moravě :) Né, Prahu mám ráda a má něco do sebe. A narvané metro a miliony turistů nějak přežiji :)

    OdpovědětVymazat