sobota 16. srpna 2014

16. 8. 2014

Od doby, co jsem nemocná, se můj život dělí do dvou hlavních cyklicky opakujících se etap a třetí zanedbatelné. Ty dvě velké mají jedno společné: nekončící, sílící bolest. Naprosto se však liší v pojetí situace.

Etapa první spočívá v koncentrované sebelítosti - ležím v posteli, mám na sobě to měkké triko, co mi kdysi dal P., hodiny hypnotizuju ozdobnou lištu na protější stěně a nevycházím, nevycházím klidně týdny, nejdu-li si zrovna uvařit další z bylinkových čajů.

Etapa druhá je v porovnání s první hořkosladká. V ní se znenadání zvedám z postele, dám si facku, umyju si vlasy, oholím nohy (v přesně daném pořadí) a začnu žít, stejně jako jsem to měla před všemi problémy ve zvyku. Ve většině případů mi to nedělá líp, je to spíše jako zvláštní způsob sebetrýznění. Během veškeré oblíbené zábavy se totiž jen utvrzuji v tom, že si ji už nemůžu dovolit, což nakonec bolí ze všeho nejvíc. Polykám pak ještě větší dávku léků na bolest a zkouším to znovu, ještě intenzivněji. Říkám "ano" každé příležitosti, lezu po horách, chodím na party, běžím, dokud se mi nepodlamují kolena, odjíždím do neznáma a dělám ukvapená rozhodnutí. Dělám to tak dlouho, dokud se znovu neocitnu v koupelně, krvácející, s jednou slzou tekoucí za druhou a čelem opřeným o chladivé dlaždice na zdech, které mě drží při vědomí.

Etapa třetí, jinak řečená bezbolestná, v posledním roce nezaujímá ani celé jedno procento. Nepamatuji si, kdy naposledy jsem se do ní probudila.

Krabici s luxusním prádlem přepásanou černou saténovou stuhou jsem neotevřela měsíce. Už nejsem ani posedlá chutí koupit si nové. Je to víc než rok, co mě P. vezl nad ránem do nemocnice a od té doby jsem ho neviděla. Od té doby se v mém životě nezjevil nikdo nový. Pokud ano, stejně rychle z něj odešel. Není to sex, co mi chybí, ačkoliv se znám dostatečně dobře na to, abych věděla, že moje vůle k odolávání není v tomhle ohledu příliš vysoká. Chybí mi někdo, kdo mě zmáčkne v náruči a podrží. Někdo, koho jsem doposud nenašla, ani v žádném ze svých bývalých partnerů.

O mých pokusech o lepší časy zase jindy.
Dobrou noc.
L. M.

2 komentáře:

  1. Hodně mi to připomíná moji nynější situaci, doufam, že nám oběma bude brzy zase líp :)

    OdpovědětVymazat
  2. Achjo, takové články od tebe čtu nerada :( Doufám, že se zase obrátí všechno k lepšímu a třeba se ten pravý objeví taky :) Já taky čekám ... ;)

    OdpovědětVymazat