pondělí 28. července 2014

28. 7. 2014

Když jsem si udělala čas i na small talk se Zimou, to by bylo, abych si ho neudělala na večer s vámi. Na rozdíl od Zimy totiž představujete, jako (ne)pravidelní čtenáři, mnohem dlouhodobější zdroj radosti.

Po předešlé probdělé noci mi pondělní ráno podkopávalo nohy a dávalo facky z každé strany. Ráz nového dne předznamenaly už všechny večerní sny. Přišla jsem v nich do práce o hodinu později, čekali mě u zadního vchodu všichni kolegové a i přes moje provinění byli neuvěřitelně milí. Ne tím milým způsobem, víc "my jsme tak obětaví a ty tak nezodpovědná, zamysli se nad sebou" způsobem. Nechybělo málo a sen se stal skutečností.

Ve spěchu a bez přehledu jsem naházela do plátěné tašky kvanta jídla. Dopolední směny si tolik neužívám, jediný člověk v okolí, který jí zmrzlinu v devět ráno, jsem snad já samotná. Abych vyplnila čas, leštím už čistou výlohu, vytírám lesknoucí se podlahy a přeskládávám zmrzlinu v mrazáku podle barev. Dnes jsem ale měla o zábavu postaráno.

Než jsem došla k obchůdku, zastavila jsem se ještě na poště s jedním voňavým balíkem. Před stánkem už stál místní bezdomovec, největší hulvát, kterého za život potkáte, a nakukoval větrací škvírou v roletách dovnitř. Začal se mi svírat žaludek a tušení, že nic dobrého mě nečeká, se nezastavitelně násobilo. Převlékla jsem se do nového pracovního trika a připadala si, jako bych vlezla zpátky do pyžama. S ospalým náměstím jsem usínala i já.

Jako rozptýlení přišlo moje osobní vítězství, když jsem vlastními silami otevřela obří slunečníky, co nikoho během směny nestihly sklapnout dovnitř a sežrat. Plácala jsem se po rameni za to, že jsem ty squaty s výskokem dělala poctivě... A hned druhou polovinu na ně pro změnu šplhala a věšela se celou svou vahou, pod předtuchou další z letních bouřek. Marně.

Každý den se na druhé straně pultu objeví někdo, komu se podaří vyvést mě z míry úplně novým, inovativním způsobem. To, že na kopeček šmoulové chodí mnohem více než usmrkané děti kluci, kterým je hrubě přes dvacet, je prostě fakt. Můj dnešní desetiletý zákazník však pro ni našel kreativní využití. Než jsem stačila odložit drobné do kasy, začal dělat linky po výloze mrazáku. Nebyla to žádná nehoda, kreslil s nimi obrazce po celém obsahu. Kreslil a já ho s otevřenou pusou a vykřičníky vznášejícími se nad hlavou pozorovala. Pokřoupal kornout a odešel.

Mezi moje nejoblíbenější zákazníky však patří věční pochybovači. Vy k nim přiběhnete z kuchyně, kde právě třikrát cedíte a mixujete ovoce do zmrzliny strojem, který mnohem víc než mixér připomíná sbíječku. ,,Točenou nesnášim, je to jenom ředěnej prášek." Jsou tu poprvé. Zeptají se na každou příchuť - jak chutná? Z čeho se míchá? Co je to za polevu? Zeptají se patnáctkrát, protože přesně tolik vaniček je uvnitř mrazáku. Dají si stejně vanilku nebo čokoládu, když se rozjedou, tak obojí. Přesně v těch chvílích si představuju, jak s chladným výrazem v očích vezmu jeden z kornoutků, dám jim ho před obličej, teatrálně zmáčknu a drť toho křehkého těsta se mi posype z dlaně.

O hodinu později se u zmrzliny zastavuje řidič meziměstského autobusu, společně s cestujícími, a běží pro další na zastávku, kterou omylem přejel. V závěsu za ním přijíždí policie, která kolem obchodu obcházela hodiny a já neměla tušení proč a tanga místní starostky jsem viděla i ze stometrové vzdálenosti.

Za šest hodin jsem viděla tolik, že jsem svůj pondělní příběh začala vyprávět labradorovi uvázanému před večerkou a mazlila ho, jako kdyby byl můj vlastní. On mi za to položil obě tlapy na ramena, takže jsme byli stejně velcí a s radostí olizoval z tváře zbylý makeup.

Všechno je lepší, když máte psa.
L. M.

1 komentář:

  1. Na jednu stranu to musí být zajímavá brigáda. vzdy jsem si predstavovala, jak nandavám kopečky zmrzky, nebo natáčím točenou. ale nevím, jestli bych to zvladla. prijde mi to jako dost velká výzva, nebo z toho jen dělám vědu ? :) ale ta trpelivost s nekterymi lidmi asi bych na to nemela nervy. nekteri jsou tak zvedavi, vlezli, drzi, maji blbe kecy. :D ja bych snad nevydrzela bych cely den vesela a usmevava :D a na vsecky hrat zubici se zmrzlinarku :))) a s tim šmolou jsi me dostala :D to bych necekala :D hold i starsi kluci jsou porad jeste deti :D :) zjistuju to posledni dobou az moc casto :/

    OdpovědětVymazat