sobota 21. června 2014

21. 6. 2014

Červen se konečně přehoupnul za jeho půlku a já si s příchodem několika novinek můžu odhodit zase jedno závaží za sebe. Vysoké školy, kam jsem podala přihlášky, rozeslaly výsledky a mně ve schránce přistávají první dopisy. Věci nejdou tak, jak bych si přála, ale nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř...

Práci, kde jsem byla v pondělí jen na zkoušku, jsem se rozhodla přijmout. Každá koruna navíc se mi hodí, obzvlášť pro všechna ta dobrodružství, o nichž pochybuji, že jednou uskutečním. Začala jsem dostávat strach, že celé tři měsíce prosním nad všemi svými seznamy a inspirujícími obrázky z Tumblr, a tak se práce zdála jako lepší varianta. Celý den míchám a točím zmrzlinu, nabírám kopečky, prodávám bonbony, vařím kafe a na všechny se usmívám, protože nemám důvod to nedělat. Mám super kolegyně, ačkoliv na věkové škále jsou na opačné straně, zábavnou šéfku a neustále měnící se tváře před sebou. Občas se vyskytne výjimka, které bych zmrzlinu naservírovala přímo do obličeje, ale užívám si pocit, že někomu dělám radost.

Vypadá to, že moje kroky od září povedou do úplně nového města, čistý štít, noví lidé, nové prostředí, nový život. V pátek ráno přišla zpráva od jedné ze spolužaček, že výsledky jsou tu. Ačkoliv jsem svoje přihlašovací údaje zadávala ve strachu, byla jsem přijata. Nejdřív mi ze srdce spadl kámen, protože po měsících doufání jsem dostala konečně nějakou jistotu, ale čím déle jsem nad tím přemýšlela, přestávala jsem si být jistá tím, jestli tohle je doopravdy to, co chci. Možná se vážně raději vidím rok v zahraničí, protože jsem si jistá, že jakmile jednou na vysokou školu nastoupím, už nikdy nebudu mít tak dokonalou záminku se sebrat a odjet. Hned odpoledne přišel i dopis z Města - prohlášení o nepřijetí na listu jednom a sprostými reklamami na drahé soukromé vysoké školy na milionech dalších.

Mezitím Kamarád plní všechny moje sny... Jen jeho přítelkyni a nikdy nezapomíná mi o tom povyprávět. Tehdy u zmrzliny jsme se viděli naposledy, už je to měsíc. Slíbený ním uvařený oběd i výlet za dobrodružstvím se rozplynuly společně s jeho vůní ve větru. Je zvláštní najít přesný obraz toho, co celou dobu hledáte, aniž byste si to uvědomovali, a hned vzápětí zjistit, že to nikdy nemůžete mít.

Když se teď cokoliv v mém životě stane, ať už maličkost, chvilkové drama, velké rozhodnutí, nebo mi něco udělá radost, už nemám chuť běžet k telefonu a všechno mu to říct. Nečekám na známé zacinkání. Najednou není první, jehož jméno mě napadá. Nenapadá mě žádné jméno. A tak svoje momentální úvahy ukládám denně do článku 'Myšlenky', z kterého pak čerpám během nočního psaní a vnucuji je vám.

Udělala bych něco jinak? Vzala bych cokoliv zpátky? Nic. Párkrát se vyspíte a všechno je pryč nebo jinak. Dobrý nebo špatný - vy se s tím jen musíte smířit.


Nula a jedna. Tma verzus světlo. Pro nic za nic z ničeho všechno. Samotná tma je nebýt, moc světla oslní...

Dobrou noc.
L. M.

4 komentáře:

  1. Takže život se Vám plní aspoň trochu radostí a spokojeností :)

    OdpovědětVymazat
  2. Člověk se musí umět radovat z maličkostí, potom je to na světě o trošku hezčí :)
    Nesmutni, že ti nevyšla VŠ v Městě... někde jinde to bude fajn :) I když necítíš úplnou jistotu, třeba se to změní. Já do OL nastupovala s neuvěřitelným strachem a v hlavě jsem si pořád říkala, že jsem se možná rozhodla špatně. Že jsem možná měla zůstat v Praze rok na nějaké jiné VŠ, kam mě přijali... Stačil měsíc a já věděla, že Olomouc bylo to nejlepší rozhodnutí mého života. Bylo to strašně těžký a ty pochyby celé léto naprosto ubíjející, ale stálo to za to. :)
    Uvidíš, co ti přinese budoucnost a osud :)

    Užívej prázdniny a hezky brigádničij :) :) :)

    OdpovědětVymazat
  3. ja myslim, ze jsi skvela, ze jsi se dostala a moc ti gratuluji. v prvni chvili euforie a pak najednou strach . to znam, je to neco jineho, noveho,... je to budoucnost. a ty se tesis ale i bojis, zda do toho skutecne jit :)
    tohle za tebe ale nikdo nerozhodne. sama se musis rozhodnout zvazit pro a proti a ujistit se, ze je to pro tebe to nej, to co chces delat, a nebudes pak litovat. zas muzes vystudovat 3 roky a pak si myslim ze neni problem se sebrat a odjet tam, kam tr srdce tahne uz ted :))) mas cely zivot pred sebou :)
    ale ted prazdniny :) takze uzivej, uzivej brigadu, vikendy, volno :) kamose. a bude to super uvidis

    OdpovědětVymazat
  4. ja myslim, ze jsi skvela, ze jsi se dostala a moc ti gratuluji. v prvni chvili euforie a pak najednou strach . to znam, je to neco jineho, noveho,... je to budoucnost. a ty se tesis ale i bojis, zda do toho skutecne jit :)
    tohle za tebe ale nikdo nerozhodne. sama se musis rozhodnout zvazit pro a proti a ujistit se, ze je to pro tebe to nej, to co chces delat, a nebudes pak litovat. zas muzes vystudovat 3 roky a pak si myslim ze neni problem se sebrat a odjet tam, kam tr srdce tahne uz ted :))) mas cely zivot pred sebou :)
    ale ted prazdniny :) takze uzivej, uzivej brigadu, vikendy, volno :) kamose. a bude to super uvidis

    OdpovědětVymazat