úterý 17. června 2014

17. 6. 2014

Možná bych teď měla být vyděšená... Sedět v koutě pokoje ve svém černém křesle, brečet, nejíst, nepít, odmítat jakoukoliv společnost a do konce svého života na sebe nenechat sáhnout. Nedělám ani jedno z toho. Možná jsem silnější než ostatní, silnější než staré Mládě. Zvedla jsem se, oklepala a šla dál. Uvědomuju si to všechno - co se stalo, co se mohlo stát. Čas od času mi z toho zamrazí v zádech a udělá se mi šoufl, ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat.

Místo toho jsem strávila prvních několik hodin v nové práci na léto, upekla dva dorty pro narozeninové oslavy milované Architektky, sbírala maliny a jahody na zahradě, viděla divadelní zpracování jedné z mých nejoblíbenějších knih, vyšlapala na kole několik kopců, které jsem hned zase prudce sjela a propila jeden večer v nově otevřeném Velkoměstském baru za společnosti krásných kamarádek. Snažím se nedávat si příliš prostoru pro boční myšlenky. Každou noc se mi teď zdá sen, jak mě někdo zabíjí, pokaždé novým, originálním způsobem.

V pátek za mnou Architektka přišla s čerstvými vejci a z krátké schůzky vzešel několikahodinový rozhovor. Neviděly jsme se dlouho, a tak jsem jí vyprávěla svůj čerstvý zážitek. ,,A kolik mu vlastně je?", řekla, když se podívala na společnou fotku. Upřímně jsem neměla tušení, a protože jsem od přírody zvědavá, stalkovala jsem tak dlouho, dokud jsem to nezjistila. ,,Hmm... Ročník '80, to znamená..." To znamená šok. Zakryla jsem si oči a začala vydávat zvláštní zvuky, něco mezi křikem, pláčem a smíchem. Najednou všechna ta urputnost začala dávat ještě větší smysl. Byla jsem na rande s čtyřiatřicátníkem.

...

Méďa je pravděpodobně jediný kamarád, který může říct cokoliv, ale nebudu za to uražená ani naštvaná. Donutí mě se zamyslet, i když jeho slova na mě občas působí jako taková virtuální výchovná facka. ,,Musím přiznat, že se mi občas hnusíš, když na Leopardovi čtu všechno, co provádíš. Pak si ale uvědomím, že tě nemůžu vychovávat, měnit, ani zůstat s tebou, a tak na to zase na chvíli zapomenu..." Přiznávám, že mě to zarazilo. Nejsem to já, kdo je vyhledává. Nějakým způsobem si mě najdou sami, jsou milí, ale pak se to stane, ukrývaná pravda vyjde najevo. ,,Ty jsi prostě krásná, chytrá, super holka, znám takových jen hodně málo. A ty si najdeš vždycky nějakej objev, a pak se trápíš... Kdyby jednou, dvakrát, ale ty se nikdy nepoučíš. Takovou holku má někdo hýčkat, milovat a ne s ní vyjebávat."

Jestli všechno zlé je k něčemu dobré, tak ze všech těch sraček, kterýma jsem se probrodila za poslední rok, vysaju maximum. ,,Někdy bych si přál, aby přišel někdo v pohodě a všechny tyhle dementní stránky ti jednou smazal." Jenomže právě ony budou jednou klíčem ke všemu, co udělám. Třeba opravdu napíšu knihu a se škraboškou na obličeji ji společně pokřtíme. ,,Kdybych tě neznal a četl tenhle blog jako ostatní, nevěřil bych, že ho píše reálná postava, která to všechno prožívá." A přitom tu sedím, ležím a píšu. Většinu času nahá nebo v obřím triku, které jsem vyhrála na závodech v zimě, kdy nikdo nečekal, že by mohla vyhrát holka...

Zase jednou má pravdu, jsem až příliš přátelská a naivní. Jednou to mám ale v povaze. Mohla bych to zkusit potlačit, ale byla by jen otázka času, kdy to znovu vyleze, jen jinou stranou. Kdyby na světě nebylo naivních Mláďat a tolika vypočítavých mužů, hajzlů a kreténů, přišli bychom s 99% pravděpodobností o všech šest sérií Sexu ve městě a taky dva celovečerní filmy. A na co byste se potom dívali o osamocených nocích?

Dobrou noc.
L. M.

1 komentář:

  1. Na tom, ze jsi pratelska neni nic spatneho :) nekdy je tezke z pocatku poznat, co je dotyčný zač. a take, kolik mu je. dokud to nezjistis nekde nahodou nebo ti to nekdo nerekne.
    ja osobne jsem to ted mela naopak. libil se mi hrozne jeden kluk, se kterym sem se poznala na disko, a blbli jsme spolu a bylo to super, jenze mi nakukal ze je starsi, ze chodi na VŠ a tak, pak jsem zjistila ze mu je o par let mene, a ze je jeste na stredni .... to by samo o sobe nebylo tak strasne, nevypadal tak mladě, jen nechapu proc mi lhal ? :/ clovek se pak citi jak uplnej pitomec, ze mu to veril a sbaštil i s navijakem... .treba chtel vypadat starsi, ale radsi bych brala uprimnost nez toho, citim se ted zrazena....:((( a jak nejvetsi nana

    OdpovědětVymazat