úterý 18. března 2014

18. 3. 2014

Je úterý večer a já mám konečně pocit, jako bych ze svých zad shodila obrovský balvan. To bychom ale předbíhali. Abych ho mohla shodit, musel mi ho tam ještě předtím někdo naložit...

Přísahala jsem si, že na národní srovnávací zkoušky se připravím. Nenechám nic v náhodě. Přečtu si učebnici společenských věd, aby mě nic nepřekvapilo. Dvakrát. Udělám to dvakrát! Po jednom přečtení přeci nebudu o moc chytřejší. Obecné studijní předpoklady sice pro přijetí na výšku nepotřebuju, ale minimálně tři z minulých let si cvičně udělám, aby mě nic nepřekvapilo. Nejsem přeci úplně hloupá, musím se umístit v horní polovině.

Můj stres celý týden mírnil fakt, že v tom nebudu sama. Pojede K., která má již jeden termín za sebou, a s ní i naše dvě kamarádky. Pořád je tu pravděpodobnost, že budeme spolu ve třídě, ne? A pokud ne, můžeme se potkat během pauzy, sníst oběd a probrat všechny dojmy. Když mi ale noc před odjezdem do Velkoměsta napsala číslo učebny v řádech stovek a ta má byla označena písmeny, věděla jsem, že něco je špatně. Testy dělám na úplně jiné škole, než kamarádky.

A protože náhoda je blbec a osud tomu chtěl...
- školu jsem nikdy neviděla ani z dálky, přestože ve Velkoměstě trávím tolik času
- moje škola se nachází skoro přes ulici od Zimova bytu
- můj orientační smysl se velmi intimně dotýká čísla 0
- pravděpodobnost, že ve snaze najít cestu zabloudím před jeho dveře je minimálně 90%
- městská hromadná doprava byla s platností ke dni zkoušky zrušena kvůli opravám silnice a náhradní doprava bude k dispozici až den následující

Můžete, vlastně naprosto oprávněně, namítnout, že to vůbec nevadí... Jdeš tam sama za sebe, Mládě, kamarádky ti nepomůžou. Jistě, těžko vám budou telepaticky nebo jinak posílat správné odpovědi, ale pocit, že v tom nejste sami je minimálně uklidňující. Táta zastavil u budovy gymnázia, kde vystoupila K. a holky, já jsem pokračovala dál v cestě. Na kávu, kterou mi nabízel, jsem neměla ani pomyšlení. I přes poměrně teplé počasí jsem se třepala a nevypadalo to, že bych měla někdy přestat. Školu jsme našli poměrně rychle, a tak jsem sebrala kabelku z kufru a měla nakročeno stejným směrem, jako pomalu proudící dav. Auto zablikalo na znamení, že je zamčené a táta se vydával mým směrem. ,,Tati, tím, že mě ve dvaceti půjdeš doprovodit před školu mi zrovna moc nepomůžeš.". On se zatvářil jako štěně, když odcházíte do práce, a několikrát mě ujistil, že pro jistotu ještě zůstane v autě.

Celé Scio testy se ukázaly tak trochu jako fraška. Na jedné straně přísná pravidla, která jsou nutná dodržovat, na straně druhé (mojí levé, konkrétně) někdo se zapnutým telefonem a prošlou občankou. Hned za mnou kluk, který si poslech, který byl povolen přehrát jen jednou, pouštěl celých 60 minut ve smyčce... Pak tam sedím já - nervózní z toho, že když jen kýchnu, vyletím ze zkoušky za vyrušování, řešící zda je strategičtější otázku vynechat, nebo riskovat tipováním odečtení třetiny bodu.

Po první pauze jsem se potkala se spolužákem, od kterého jsem za celých osm let našeho společného studia neslyšela víc než ,,jo" a ,,ne". O to víc mě překvapilo, když se mnou nadšeně začínal konverzaci a dokázal ji udržet ve stejném tempu po celou volnou hodinu. Jsou situace, kdy jakákoliv známá tvář ztělesňuje značnou úlevu a tahle byla rozhodně jednou z nich.

Když jsem odcházela v pět hodin odpoledne směrem k parkovišti, kde už na mě čekala kamarádka, kterou jsem rok neviděla, skoro jsem se vznášela. Ačkoliv ve Velkoměstě celý život bydlí a já občasně přebývám, nedokázaly jsme si vyhradit společnou chvíli na to, abychom si s humorem a ironií sobě vlastní sdělily nad kávou všechny naše křivdy, zážitky a intimnosti a nakonec se shodly, že jsme vlastně zlaté a naši bývalí/současní/budoucí si nás jen nedokážou dostatečně cenit...

Dobrou noc, zase příště.
L.M.

1 komentář:

  1. Od taťky je to milé, že tě chtěl doprovodit :)
    Jinak SCIA úplně nesnáším, ten test OSP absolutně neodpovídá nějakým tvým studijním schopnostem a znalostem, které potřebuješ ke studia na určité škole a je fakt smutné, že stejné testy se dělají na práva, ekonomky, žurnu, fildu atd.- úplně odlišné školy...
    Každopádně držím pěsti, aby tam byl ten percentil 96 a výš a bylas za vodou a už na ty testy nikdy nemusela jít! :) :) :) :)

    OdpovědětVymazat