středa 1. ledna 2014

1.1.2014

That was the year that everything happened. I’m not saying if it was good or bad. I mean you can never really tell what’s good until later anyway. Until you look back and think about things, and you have time to grow in your mind. But sometimes you make a choice in that moment, and you know in your heart it’s going to change everything.
- Daydream Nation (2010)

Těžko bych hledala slova, která by můj uplynulý rok vystihla lépe, než tento úryvek z filmu, co jsem viděla docela nedávno. Rok s třináctkou na konci pro mě byl pravděpodobně doposud tím nejzásadnějším. Plnily se mi v něm sny, klacky padaly pod nohy, lidé přicházeli a mizeli. Špatná rozhodnutí mě nakonec dovedla na ta správná místa. Poznala jsem pravou hodnotu přátelství. Pořád jsem na cestě k nalezení sebe samotné, snažím se zjistit kdo jsem, když mě zrovna neovlivňuje prostředí a lidé, které denně vídám, když se nesnažím zapadnout do některého z lákavých předobrazů.

V lednu jsem odjela se školou do Alp, předvedla tam všem, co dokážu, rozšířila okruh kamarádů a navždy tak zlomila tu hloupou pověst, co mi zařídil můj nechtěný první polibek
V únoru jsem po roce znovu viděla S. Překonala jsem některé z mých strachů, dal mi pocit, že někam patřím, zažila jsem poprvé noc plnou vášně a dotyků v jeho promrzlé chatě a přišla s ním o panenství. Po třech týdnech sexu, skvělého jídla, sebevědomí a ježdění jsem dostala ocenění v soutěži, které ve mně vyvolalo silnou vlnu štěstí, která dlouho neopadávala. 
V březnu vyplavala pravda o S. na povrch a zrovna, když jsem brečela každou noc v peřinách, objevil se v mém životě P. Moje máma na tom byla zdravotně nejhůř za celou dobu a já jsem ji jezdila navštěvovat do velkoměstské nemocnice. S tátou jsem vůbec nedokázala vycházet, protože se za každou cenu chtěl míchat do dlouho zaběhnutého systému, který fungoval a snažil se zaujmout mámino místo, přičemž dost narušoval moje soukromí. Částečně to ve mně zůstalo do teď a nedokážu s ním příliš vycházet.
V dubnu se s každou zprávou od P. zmenšovaly rány z předchozího "vztahu" a dostával se mi rychle pod kůži.Velikonoce jsem strávila na horách ve vlnách čerstvého prachového sněhu.
Prvního května jsem sbalila tašku a druhý den odjela za P. do Města. I když jsem si při odjezdu slíbila, že nebudu opakovat stejnou chybu dvakrát, nešlo tomu zabránit. Hned druhou noc letělo spodní prádlo do různých koutů místnosti. Byla jsem představena lidem, o kterých bych nikdy neřekla, že je poznám. Ve vlaku na cestě domů mi tekly slzy v nejistotě, kam to mezi námi povede. Stačily tři dny pro to, aby se mi po něm zbytek dní stýskalo. Pro mé překvapení jsem se nestala holkou na noc, ale na několik nocí, odpolední a rán. 
Celý červen jsem se těšila, až se přiblížím jednomu z mých největších snů, ale jak už to bývá, jakmile se na něco moc těšíte, něco se posere. V slzách jsem ze zdravotních důvodů odvolala týdenní lekci surfingu a místo toho jela s P. a Psem na chatu v horách, kterou jsme měli celý slunečný týden sami pro sebe. Z celého půlročního vztahu to byla ta nejkrásnější část. Byl to přelom z kamarádů, kteří spolu spí, v pár, dokázali jsme spolu mluvit o všem naprosto otevřeně a neměli jsme před sebou žádná tajemství. Bolesti se začínaly ozývat, ale tak slabě, že jsem jim nevěnovala velkou pozornost. Navštívila jsem kamarádku M. v porodnici, protože narození její dcery se blížilo a zároveň se rozloučila s C., která na měsíc odjela za oceán. 
Červenec utekl jako velká voda - týden jsem zůstala ve Městě s P., byt jsme měli sami pro sebe, protože jeho rodina odjela k moři a patřičně jsme toho využívali. Představila jsem ho milému páru, který bydlí kousek od Města a bylo mi hezky. Začala mi chodit pozvání od Kolegy z práce, kde jsem po zbytek měsíce pracovala po boku líné arogantní krávy a dvou nových kamarádů. Vracela jsem se zničená, ředidlem zfetovaná a špinavá od vlasů až po spodní prádlo, ale zajistilo mi to dostatečný obnos pro další z mých cest a zimních kabátů.
V srpnu se všechno otočilo a začalo jít ke dnu. Tehdy jsem jela do Města naposledy, aniž bych to tušila. Sex byl jenom o překonání bolesti, hádali jsme se, několikrát na mě křičel na veřejnosti a já jsem věděla, že konec by byl na místě, nechtěla jsem se ale jako slaboch vzdát po první hádce. Poprvé mě od sebe odtáhl, když jsem k němu natahovala ruku a poprvé jsem cítila, že mi něco tají. V posledním týdnu prázdnin nepřijel za mnou a milým párem na hory tak, jako sliboval, aby se se mnou o dva týdny později, v září, rozešel. Přesto se mnou v průběhu měsíce flirtoval a posílal mi narážky na můj zadek tehdy ve sprše a prsa. Kamarádce M. se narodila krásná dcera.
Říjen byl ten nejtěžší měsíc, což dalo vzniku tohoto blogu. Byla jsem plná rozchodu a do toho se mi dostávalo té nejsilnější fyzické bolesti, kterou jsem kdy zažila. V nemocnici jsem byla častěji, než ve škole. V bolestech jsem upadala do bezvědomí po každém použití toalety, nevěděla jsem, co se mnou bude a jestli to vůbec někdy zkončí. Sestra, kromě toho, že nejedla, se taky řezala na zápěstí a já jsem byla na dně.
Listopad byl vyvrcholením všeho špatného v roce se smolnou třináctkou na konci. Třináctého dne tohoto měsíce zemřela moje babička, podle nových informací vinou lékaře. Je pozdě nad tím uvažovat, možná by za jiných okolností byla odkázaná na vozík a nebyla schopná bez cizí pomoci cokoliv dělat, což by nechtěla. P. se do mě nečekaně opřel, sprostě a neprávem mě obvinil a já jsem za ním konečně udělala tlustou čáru, i když asi jen tužkou, protože jsem se často přistihla, jak ji gumuju. Začala jsem se naplno věnovat tomu, co mě baví a upekla jsem občerstvení pro hosty stužkovacího večírku.
Prosinec jsem zasvětila návratu ke starému Mláděti, které jsem měla ráda. S pomocí malých kroků se dostávám stále blíž, snažila jsem se věnovat všem svým přátelům a rodině. Před Vánoci jsem dostala svou první zakázku a rýsuje se přede mnou šance péct pro novou kavárnu uvnitř historické budovy ve velkoměstě.

Takový byl rok 2013, vynechám-li všechny maličkosti, které ho dělají takový, jaký je. Do toho následujícího si nebudu dávat žádná zbytečná předsevzetí, snad jen jediný slib - Nikdy neustupuj od svých představ, nesnižuj svoje nároky. O tom, jestli ho tentokrát dodržím, se určitě dočtete v nových večerních článcích. Díky, že jste tu se mnou.

Doufám, že se tu společně potkáme i za rok při další rekapitulaci, třeba i v hojnějším počtu.
Šťastný rok 2014.
L.M.

6 komentářů:

  1. Je vidět, že rok 2013 pro tebe byl zlomovým a zásadním ve tvém životě, tolik ti toho dal a vzal... dal ti mnoho poprvé, mnoho zkušeností, v sexu, lásce, partnerství, ukázal ti i to, že rodina je nejcennější, a že vše se může zbortit jedna dva, a že by rodina spolu měla stát za každou cenu bok po boku.
    ale také ti vzal někoho moc blízkého... je vidět, že si s tebou tento rok hodně zahrával, a byla jsi jak na houpačce, ale o to víc jsem ráda, že jsi založila svůj blog a dokážes se o to s námi podělit:) jsem ráda, že znám tvůj blog, a teď i trošku tebe, užasne jsi to dokazala shrnout a obdivuji te, ze jsi se z toho vseho, co si te relativne za tak kratkou dobu ve tvem živote semlelo, ze tebe to nepodemlelo, ale porad pevne stojis na nohou a vis co chces, a jdes si za tim, jen tak dal, at je pro tebe rok 2014 lepsim, at jsi daleko silnejsi a odhodlanejsi nez kdy driv.:) urcite se tu opet sejdeme za rok a budeme si rikat, co vse lepsiho se u tebe zmenilo a stalo :) at je pro tebe tento rok novym, lepsim a nezapomenutelnym v dobrem slova smyslu.!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Vidím, že rok 2013 byl u tebe stejně zajímavý na docela drsné zážitky, jako ten můj.. moc ti přeji, aby byla ta čtvrtnáctka mnohem šťastnější :) a ráda se tady o tom dočtu :))

    OdpovědětVymazat
  3. Vše nej v novém roce:-)
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  4. Ten úryvek na začátku je skvělej, taky se v něm vidím :)
    13tka byla silným rokem, zažila jsi toho spoustu a věřím, že 14tka bude lepší! Protože co tě nezabije, to tě posílí! A já ti přeji, aby ti vyšlo všechno tak, jak si představuješ.. nebo mnooohem líp! :)
    PS: děkuji za tvůj komentář! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Měla jsi náročný rok, je za tebou velký kus cesty, která byla všechno jen ne rovná a bez kamenů...
    Ale je to za tebou, tys zesílila...
    Přeju ti, aby ta 14 byla pro tebe snazší...
    P.S. Netušila jsem, že pečeš...

    OdpovědětVymazat
  6. Tento rok byl pro tebe opravdu plný extrémů, vrcholky a pády. Zajímavé, že tento rok (tedy loňský) byl poměrně špatný pro více lidí.
    Na jednu stranu jsi poznala opravdu šťastné chvilky, na druhou stranu, že ne na každého se můžeš spolehnout a i ten nejhezčí vztah může nepochopitelně skončit.
    A zase jsi zjistila, že když skončí jeden vztah, může přijít jiný, i hezčí...
    A taky jsi zjistila, že umíš znovu vstát, postavit se na nohy a začít budovat něco nového. Moc držím palce, aby ten letošní rok byl pro tebe lepší ve všech směrech.

    OdpovědětVymazat