úterý 3. prosince 2013

3.12.2013

Je úterý večer a já jsem se znovu ocitla v nemocnici. Tentokrát jsem však v ruce místo lékařské zprávy a karty pojištěnce držela skleničku šampaňského, místo vyděšeného výrazu mi na rudých rtech zůstával ten nejširší úsměv a svůj pobyt jsem si vychutnávala plnými doušky. Byla by škoda předbíhat, a tak se mnou prožijte můj dnešní příběh…

Před týdnem jsem dostala pozvání, které se zkrátka neodmítá. Již několikátým rokem je moje babička zvána na vánoční večírky v lepší společnosti a jako její nejstarší vnučka mám to privilegium suplovat svého zesnulého dědu. Po dlouhém školním dni jsem doběhla autobus do velkoměsta a doufala, že stihne přijet včas. Ve včerejší snaze udělat ze sebe co největší krásku jsem si do vlasů po jejich umytí vmasírovala kokosový olej v bio kvalitě. To, co přišlo ráno, byla největší noční můra - mé vlasy byly tak mastné, že vypadaly jako bych si je nemyla měsíc, ne předešlou noc. Z nouze jsem vytvořila s pomocí nejmladší sestřenice ctnost, nazula oblíbené lodičky a v závěsu s Tetou a babičkou vyrazila k místu konání.
Vzhledem k charakteru akce a předešlých zkušenostech jsem už dopředu věděla, že budu v místnosti největší Mládě, vůbec mi to však nevadilo. Vzala jsem si do ruky skleničku, pomalu usrkávala šampaňské a pozorovala okolí. Většina hostů přišla v páru, mezi mužem a ženou byl často markantní věkový rozdíl a kromě pořadatelů se nikdo neusmíval, ani falešně. Celý večer byl důkazem, že můžete mít jakkoliv tučné konto, ale když vám chybí vkus a jiskra, nezachrání vás ani drahá kabelka a designerské boty. Kdybych sečetla cenu svého outfitu, nepokryla by dost možná ani jeden kousek oděvu jiné ženy v místnosti. Ale teď hádejte, na koho směřovaly všechny pohledy?
Večer uvedl svým slovem muž vysokého postavení, od kterého jsem čekala vystupování přiměřené jeho pozici. Místo toho vyšel na pódium, mával sebou jako vrba ve větru a ruku měl zaraženou hluboko v kapse svého saka. Nenápadně jsme si s Tetou vyměnily všeříkající pohledy. V tomhle ohledu jsem opravdu pyšná na to, jaké vystupování mám já i moje milá společnost. Umíme žít okamžikem, užít si chvíli, ať se právě nacházíme v jakékoliv situaci. Nechybí nám vtip ani vychování a snad se v našem rodu dědí z generace na generaci i špetka šarmu...
Po dnešním večeru se cítím konečně naplněná, po všech směrech. Užila jsem si mimořádný koncert, skvěle se bavila, ochutnala spoustu vynikajícího jídla a hlavně - připadala jsem si po dlouhé době krásná. Začínám se znovu cítit šťastná, snad věci budou už jenom lepší.
Dobrou noc. 
L.M.

2 komentáře:

  1. To je pribeh jak z nejakeho pribehu o popelce skoro :) moc hezky napsane. uplne jsem si te tam preddstavovala, jak tam vejdeš a záříš :) a i kdyz nemas nejdrazsi saty, boty ani kabelku, tak aspon vis, ze jsi svá, uzivas si to, co ti zivot prihral, naplno a nemusis se nikde pretvarovat s umelymi vecmi, kabelkami, drahymi šaty:)) avis ze to budes porad ty. taky bych takovy vecer chtela nekdy zazit. .. nejhorsi je, ze to co si nejvic uzivas, strasne rychle utece, ale verim, ze zas brzy se na nejakou podobnou akci dostanes.
    ja vlastne zazila pred par mesici neco podobneho, dostala jsem se na takovou snobskou vystavu obrazů jako fotografka, a kdyz jsem videla ty tvare, jak se tam vsici pretvarovali, jak prisla jen smetanka a nikdo si to tam poradne neuzival, jen delal, ze tam patri, rikala jsem si, boze, do jaky spolecnosti jsem se to dostala, proste to jsem poprvne vedela, ze do takoveto spolecnosti nepatrim ani omylem ...

    OdpovědětVymazat
  2. skvělý článek!:) musela to být úžasná událost!♥ miluji návštěvy koncertů vážné hudby, divadel atd., člověk má konečně příležitost vytáhnout z šatníku pár výrazných elegantních kousků, které se do jiných prostředí moc nehodí. Určitě ti to moc slušelo!:)

    www.lorietta.cz

    OdpovědětVymazat